Celozrnný žitný kvásek
Pečení s kváskem (kvasem) - a navíc od počátku domácím - jsem vždycky brala jako jeden z vrcholů pečení a hlavně za jednu z těch nejzdravějších a nejpoctivějších věcí, co doma může člověk vytvořit.
Doteď jsem to jen pozorovala, kochala se střídkou a kůrkou, kterou pekaři, co vládnou pečení řemeslného pečiva, dokáží vytvořit a neodolala jsem. Opět.
Tak jako se doma amatérsky (možná dost tvrdohlavě) a se vší vervou pouštím do umění latte art, navíc rovnou se sojovým mlékem, se kterým je to o poznání těžší, zrovna tak se učím pečivo z kvasu. A né jen tak z ledajakého, ale rovnou z domácího.
Takže bych vám strašně ráda představila Pepinu. Celozrnný žitný kvásek, který vznikl z mouky, vody, trochy medu, jablečného octa a hlavně.. hromady lásky.
A tu lásku zmiňuju záměrně. Totiž.. 19.3. (na Josefa, odtud ta Pepina), jsem ráno v 5 vstala a rozhodla se smíchat mouku s vodou. Na sklenici jsem si označila, kam až tahle kaše dosahovala, abych měla přehled, jak se jí daří.
Po 12ti hodinách přišlo na první dokrmení. Pepina je nenáročná, stačí jí zase jen mouka s vodou. Za těch první 12 hodin k nějakému většímu posunu nedošlo, takže jsem trpělivě čekala a další den ráno zaznamenala velký pokrok.
Druhé krmení následovalo až po 24 hodinách od toho prvního (20.3. 17:00), takže tady přichází na řadu ta moje přidaná hodnota jménem láska. Myslím totiž, že jsem se v průběhu dne, kdy jsem ráno zpozorovala ten pokrok, úplně zbláznila. Celý den jsem se netěšila na nic jiného, než na to, až doma Pepinu zase nakrmím. Ten den mi došlo, že to není ledajaký kvásek, ale prostě Pepina, že je to nový člen domácnosti, a že udělám všechno pro to, abych ji udržela naživu. Takový kvásek totiž může žít i několik let.
Jo, zbláznila jsem se, teď už je to jistý.
Víte, že někteří kváskoví nadšenci si ten svůj berou třeba i na dovolenou? Protože sehnat kvásek není tak snadné, ale poctivý nadýchaný chléb s křupavou kůrkou by rád každý.. i na dovolené!
Takže jsem dorazila domů, Pepina se sice přes den trochu flákala a polevila (nevím, jestli je to normální), ale dostala sváču a pomaličku kvasila dál. Zvláštně, ale krásně nakysle voněla, struktura byla hodně nadýchaná, lepivá, tvořily se bublinky a bylo vidět, že se něco děje.
Třetí (poslední) krmení probíhalo za dalších 24 hodin (21.3. 17:00). Před ním už takový pokrok neproběhl, vlastně kvásek dosahoval o kousek níž než před tím druhým. Nicméně jsem proces opakovala, abych se druhý den ráno mohla pustit do kváskových vaflí.
Tahle velká sklenice je přesně ta, ve které jsem kvásek začala pěstovat. Než se dostanete do fáze, že můžete v lednici udržovat množství o velikosti polévkové lžíce a týdně ho přiživovat, to chvíli potrvá. Vlastně několik dní.
Postup jsem vám sepsala přesně na dny tak, abyste se v soboto ráno mohli pustit do snídaňových vaflí nebo jiného zpracování kvásku.
Tak jako se doma amatérsky (možná dost tvrdohlavě) a se vší vervou pouštím do umění latte art, navíc rovnou se sojovým mlékem, se kterým je to o poznání těžší, zrovna tak se učím pečivo z kvasu. A né jen tak z ledajakého, ale rovnou z domácího.
Pěkně od začátku.
Protože JO! Jsem tvrdohlavá, navíc umíněná a příšerně cílevědomá.
----------------------------
A teď.. vy už moc dobře víte, že jsem taková dost upovídaná vypravečka, takže klidně přeskočte až k postupu, protože vás nechci uspat už tím mým kváskovým příběhem :P
A tu lásku zmiňuju záměrně. Totiž.. 19.3. (na Josefa, odtud ta Pepina), jsem ráno v 5 vstala a rozhodla se smíchat mouku s vodou. Na sklenici jsem si označila, kam až tahle kaše dosahovala, abych měla přehled, jak se jí daří.
Po 12ti hodinách přišlo na první dokrmení. Pepina je nenáročná, stačí jí zase jen mouka s vodou. Za těch první 12 hodin k nějakému většímu posunu nedošlo, takže jsem trpělivě čekala a další den ráno zaznamenala velký pokrok.
Druhé krmení následovalo až po 24 hodinách od toho prvního (20.3. 17:00), takže tady přichází na řadu ta moje přidaná hodnota jménem láska. Myslím totiž, že jsem se v průběhu dne, kdy jsem ráno zpozorovala ten pokrok, úplně zbláznila. Celý den jsem se netěšila na nic jiného, než na to, až doma Pepinu zase nakrmím. Ten den mi došlo, že to není ledajaký kvásek, ale prostě Pepina, že je to nový člen domácnosti, a že udělám všechno pro to, abych ji udržela naživu. Takový kvásek totiž může žít i několik let.
Jo, zbláznila jsem se, teď už je to jistý.
Víte, že někteří kváskoví nadšenci si ten svůj berou třeba i na dovolenou? Protože sehnat kvásek není tak snadné, ale poctivý nadýchaný chléb s křupavou kůrkou by rád každý.. i na dovolené!
Takže jsem dorazila domů, Pepina se sice přes den trochu flákala a polevila (nevím, jestli je to normální), ale dostala sváču a pomaličku kvasila dál. Zvláštně, ale krásně nakysle voněla, struktura byla hodně nadýchaná, lepivá, tvořily se bublinky a bylo vidět, že se něco děje.
Třetí (poslední) krmení probíhalo za dalších 24 hodin (21.3. 17:00). Před ním už takový pokrok neproběhl, vlastně kvásek dosahoval o kousek níž než před tím druhým. Nicméně jsem proces opakovala, abych se druhý den ráno mohla pustit do kváskových vaflí.
----------------------------
No a po týdnu od založení kvásku jsme zatím stihli tři várky těch skvělých vaflí a dva opravdu poctivé chleby. Takže i když nevím, jestli to kvašení probíhalo úplně správně, kvásek zatím žije a vede si nad očekávání dobře!
Tahle velká sklenice je přesně ta, ve které jsem kvásek začala pěstovat. Než se dostanete do fáze, že můžete v lednici udržovat množství o velikosti polévkové lžíce a týdně ho přiživovat, to chvíli potrvá. Vlastně několik dní.
Postup jsem vám sepsala přesně na dny tak, abyste se v soboto ráno mohli pustit do snídaňových vaflí nebo jiného zpracování kvásku.
Přísady a postup - den první - středa ráno
- 300g celozrnné žitné mouky
- 300ml převařené odstáté vody pokojové teploty
- 1 polévková lžíce medu
Ve velké zavařovací sklenici nebo jiné podobné nádobě smíchejte všechny přísady. Sklenici přikryjte potravinářskou fólií a přetáhněte gumičkou. Já jsem doma žádnou nenašla, takže jsem použila víko, kterým jsem sklenici jen zlehka přikryla. Na sklenici si lihovým fixem nebo pomocí gumičky vyznačte, v kterých místech se kvásek v každé fázi nachází, abyste měli přehled o tom, zda vůbec pracuje. Lžíci, kterou jste směs zamíchali, nechte klidně celou dobu uvnitř nádoby (kvásku to nevadí) a sklenici s ním nechte stát v pokojové teplotě mimo přímé světlo.
Přísady a postup - po 12ti hodinách (první krmení) - středa odpoledne
- 70g celozrnné žitné mouky
- převařená odstátá voda pokojové teploty
Ke kvásku přidejte mouku a množství vody tak, aby byl pořád spíš jako hustší kaše. Pořádně promíchejte, přikryjte a nechte znovu v pokojové teplotě.
Přísady a postup - po 24 hodinách od prvního krmení (druhé krmení) - čtvrtek odpoledne
- 70g celozrnné žitné mouky
- převařená odstátá voda pokojové teploty
Opakujte jako při prvním krmení.
Přísady a postup - po 24 hodinách od druhého krmení - pátek odpoledne
- 70g celozrnné žitné mouky
- převařená odstátá voda pokojové teploty
Opakujte jako při prvním krmení.
Po dalších 12ti hodinách je kvásek připravený k dalšímu zpracování. Vždycky si dejte 1-2 polévkové lžíce kvásku do malé zavařovačky (např. od přesnídávky) do lednice, abyste ho mohli jen oživit moukou a vodou 1:1 a znovu použít. O tom ale až u Kváskových vaflí :)
Komentáře
Okomentovat